Lekce pokeru č. 3: Pozice

Předchozí lekce uváděla, jaké hrát začáteční listy. Tato lekce se soustředí na jeden z nejvýznamnějších faktorů při rozhodování o tom, kdy a jak hrát – pozici. Nejpodstatnější je dobře rozumět koncepci pozice u pokerové hry “bez omezení”, neboť se jedná o hru s neúplnými informacemi. Čím pozdější je naše pozice, tím více informací máme k dispozici před tím, než učiníme své rozhodnutí, a tím ji učiníme informovanější. Toto je důležité v průběhu celého listu a ačkoliv tato lekce je zaměřena na první kolo sázení, tuto koncepci lze snadno aplikovat na hru v pozdějších kolech.

Takže o jaké že pozici to tady vlastně řečním?

Podívejte se na tento obrázek:

Obrázek může říci víc, než tisíc slov, ale obrázek bez vysvětlení pravděpodobně řekne tisíc slov nesmyslů, takže vysvětlení je rozhodně na místě. Jak vidíme, jsou zde tři kategorie zmíněné pozice – Počáteční (EP), Střední (MP) a Pozdní pozice (LP). Některé pozice mají své vlastní názvy, například o prvním hráči, který hraje v prvním kole sázení se říká, že sedí na místě “pod zbraní”. To je jenom obvyklý žargon pokeru. Také si všimněme Rozdávajícího (Button) (hráče vpravo od malé sázky naslepo /“small blind”/) a Cutoffa (hráče vpravo od Rozdávajícího). Blindy (povinné úvodní sázky) nejsou zahrnuty, je tomu tak proto, že ve skutečnosti nezapadají do žádné z kategorií, jelikož hráči v povinných úvodních sázkách se dostanou k hraní v prvním kole sázení jako poslední, ale jsou první v jakémkoliv následném kole. K podrobnostem o hraní z povinných úvodních sázek se dostaneme později.

Hráči v pozdní pozici budou, když přijdou na řadu, mít výhodu toho, že budou znát kroky ostatních hráčů dříve, než provedou své vlastní rozhodnutí. To umožňuje provést informovanější rozhodnutí. Hráči v počátečních pozicích nevědí nic o listech svých protivníků, což činí jejich rozhodování těžším a riziko, že někdo jiný najde monstr-list, větším.

Zajisté si pamatujete, že jsem v poslední lekci hovořil o kategoriích listů, které lze hrát v prvním kole sázení. Bylo to vysoké dvojice ze základních karet, vysoké karty, střední dvojice ze základních karet, po sobě jdoucí karty a nízké dvojice ze základních karet. U jedné z těchto kategorií pozice neovlivňuje naši strategii pro první kolo sázení. Jsou to samozřejmě velké dvojice. S nimi bychom přihazovali v prvním kole sázení z jakékoliv pozice a znovu přihazovali, pokud by někdo přihodil před námi.

Mnoho nových hráčů dělá chybu, když přihazuje tak, že buď sází příliš mnoho nebo příliš málo. Není neobvyklé vidět hráče, kteří přihazují minimum nebo dělají obrovskou přehnanou sázku. Dobrým empirickým pravidlem je sázet trojnásobek částky velkých povinných úvodních sázek a přidat další velkou povinnou úvodní sázku na každého hráče, který dorovnal. Jestliže například velká povinná úvodní sázka je 2, naše standardní přihození by mělo být 6. Jestliže před námi dorovnali dva hráči, měli bychom celkem dát 10. Toto je vyvážená částka přihození a mělo by to být naše standardní přihození. Jestliže někdo jiný přihodil před námi, řekněme na 6, naše opětovné přihození by mělo být okolo trojnásobku částky, kterou vsadil on. V tomto příkladu bychom měli opětovně přihodit na 18, pokud bychom chtěli opětovně přihodit.

Takže hrát vysoké dvojice ze základních karet je snadné. Co ale se zbytkem začínajících listů?

Velké karty jako AQ a AK častokrát stojí za přihození, a to dokonce už v počáteční pozici. Měli bychom přihazovat AK z jakékoliv pozice, pokud před námi není žádné přihození, AQ z většiny pozic, ačkoliv příležitostně se můžeme rozhodnout vynechat (nechat to být), když jsme v počáteční pozici. S AK bychom měli opětovně přihazovat v prvním kole sázení ve většině případů, kdy je před námi přihazování a my máme pozici počátečního přihazovače. U AQ je pravděpodobně nejlepší jenom dorovnat. Jestliže jsme například v povinných úvodních sázkách a je na nás, abychom přihodili, můžeme hrát AK konzervativně, pouhým dorovnáním. Za situace, kdy jsme mimo pozici, není žádná velká potřeba budovat obrovský bank v prvním kole sázení, když potřebujeme, aby se náš list zlepšil při flopu.

S listem jako AJ jsou daleko větší potíže. Jestliže jsme v počáteční pozici, naší nejlepší sázkou pravděpodobně bude složit AJ. Když jsme nejprve u banku ze střední a pozdějších pozic, měli bychom k němu nicméně přihazovat. Toto může nejprve vypadat podivně, ale AJ je typický problematický list z počáteční pozice a z toho důvodu ho můžeme stejně tak dobře složit.

Dovolte mi, abych to vysvětlil. Předpokládejme, že jsme “na místě pod zbraní” s AJ. Je zde devět hráčů, kteří ještě mají hrát po nás. Je pravděpodobné, že budeme dorovnáni od jiných hráčů v lepších pozicích a budeme mít potíže s tím, vědět, zda náš list je ten nejlepší, dokonce i když flopujeme dvojici. Budeme nuceni střílet naslepo po flopu z důvodu naší časné pozice. Jestliže flopujeme eso, získáme málo peněz nebo žádné, když budeme napřed (protože ostatní hráči složí horší listy), ale riskujeme, že ztratíme velkou část našeho vlastního sloupku hracích žetonů (když utrpíme porážku /beat/), protože je těžké dostat se z AJ, jestliže uděláme horní dvojici.

Toto se však trochu změní, když jsme ve střední pozici nebo pozdní pozici. Jestliže před námi je přihazování, můžeme v klidu složit karty. AJ není dobrým listem proti přihazování, tečka. Nicméně, pokud bychom byli první v pozdní pozici, existuje větší šance na to, že náš list je nejlepší. Přihozením můžeme přimět jiné hráče, aby složili okrajové držby a dostaneme bank pod svou kontrolu. Přičtěte k tomu skutečnost, že pravděpodobně budeme v pozici, což nám dá mnohem více informací, když budeme na řadě ve flopu, a AJ se stane hratelnou. A pokud bychom prošvihli flop, je zde možnost blufování, pokud by nastaly správné okolnosti. Když eso flopuje a někdo hraje výrazné karty, znovu uvažujte o složení karet.

Přejděme k nízkým dvojicím ze základních karet (22-66). Tyto listy hrajeme pouze za stanovenou hodnotu, chceme s nimi udělat trojici a vyhrát velký bank. Obecně bychom měli prostě jen dorovnat první kolo sázení. Jestliže před námi je přihazování, měli bychom rovněž dorovnat. Nicméně, pokud dojde k přihazování a opětovnému přihazování anebo, výjimečně velkému přihazování v rámci prvního kola sázení, když jsme na řadě, měli bychom složit karty. Dvojice ze základních karet se zlepšuje na trojici zhruba v devítině případů, což způsobuje, že je chybou dorovnávat přihození, která jsou o 7-8% nebo o víc než je náš vsazený sloupek žetonů. Měli bychom přihazovat tyto malé dvojice pouze tehdy, když všichni ostatní vůči nám složili karty a my jsme na pozici Cut-off nebo na pozici Rozdávajícího (Button). Tehdy je přihazování na místě, protože často vyhrajeme povinné úvodní sázky bez konkurenta a, pokud budeme dorovnáni, většinou shrábneme bank při flopu s pokračující sázkou. Nicméně, toto je jedinkrát, kdy je přihazování v pořádku v prvním kole sázení.

Hrát střední dvojice ze základních karet (77-TT) je komplikovanější. Měli bychom s uvažovat o přihazování k nim v pozdní pozici, alespoň pokud zde nejsou více než dva hráči, kteří dorovnali před námi, ale dorovnání je bezpečnější hra. V počáteční pozici a střední pozici bychom mohli právě tak dobře dorovnávat v prvním kole sázení, dokonce i když jsme první na řadě. Když jsme v pozdní pozici a první na řadě, je v pořádku přihazování. Mějte na paměti, že rovněž tyto dvojice jsou listy, které se převážně hrají za nastavenou hodnotu, buďte velmi pečliví, když máte nad-dvojici na hrací desce při nízkém flopu. Dvojice nezlepšených osem bude zřídka nejlepším listem při ukázání karet po závěrečném kole sázek /showdownu/.

A pak zbývá už jen jediná kategorie – po sobě jdoucí karty stejné barvy. Když jste v počáteční pozici, složte je, jsou-li nízké. Nemá žádnou reálnou hodnotu hrát list jako 43 nebo 32 ve slabé pozici. Ve střední pozici bych se přimlouval za složení těch nejnižších karet, ale zbytek stojí za dorovnání. V pozdní pozici všechny po sobě jdoucí karty stejné barvy jsou listy, s nimiž se můžeme dorovnat. Střední po sobě jdoucí karty stejné barvy (jako 87) a vyšší po sobě jdoucí karty stejné barvy (jako JT) stojí za dorovnání bez ohledu na pozici. Vysoké (JT a vyšší) stojí za přihození, když jsou v pozdní pozici, při využití stejné úvahy, jako když přihazujeme střední dvojici ze základních karet z pozdní pozice.

Po sobě jdoucí karty stejné barvy se hrají s cílem udělat dvě dvojice nebo něco lepšího nebo ve flopu počkat na dobrou kartu. Jsou to listy, které potřebují zlepšení po flopu, což často způsobuje, že je snadné s nimi po flopu hrát. Po sobě jdoucí karty stejné barvy jsou rovněž dobré v multiway bancích kvůli svému potenciálu dělat postupku nebo pět karet stejné barvy. Před flopem je naprosto důležité mít na mysli, že dostaneme dobrý flop za své po sobě jdoucí karty pouze tak v 10 procentech případů, což znamená, že bychom nikdy neměli dorovnávat sázku větší než 10% našeho sloupku žetonů.

Takže už zbývá prodiskutovat pouze jedinou věc – hru z povinných úvodních sázek. Za prvé, rád bych upozornil na to, že všichni hráči, dokonce i profesionální, přicházejí o peníze, když hrají z povinných úvodních sázek. Nelze obejít skutečnost, že být v povinných úvodních sázkách znamená, že utrpíme dlouhodobé ztráty. Když jsme v povinných úvodních sázkách, jsme nuceni dávat peníze do banku, aniž bychom se nejdříve dívali na své karty, což nás staví do velmi nevýhodného postavení.

Navíc to, co může vypadat jako výhoda povinných úvodních sázek, totiž že hrajeme poslední v prvním kole sázení, ve skutečnosti vůbec žádnou výhodou není, protože hrajeme první ve všech následujících kolech. Budeme v poziční nevýhodě celou hru, což nás bude nutit hádat a hazardovat, zatímco naši protivníci budou mít veškeré informace, které potřebují, aby učinili lepší rozhodnutí.

Z toho důvodu by začátečník měl z povinných úvodních sázek hrát velmi opatrně. Dvojice ze základních karet se dají hrát, i vyšší po sobě jdoucí karty stejné barvy a AK, ale zbytek by se měl složit. Dvojice ze základních karet JJ a nižší a vyšší po sobě jdoucí karty stejné barvy by se měly složit při flopu, pokud neuděláme trojici, dvě dvojice nebo něco lepšího. Hra povinných úvodních sázek je obtížná a je celá o minimalizaci ztrát namísto o maximalizaci zisku, takže: hrajte obezřetně!